Název: Poslední z
bohů
Autor: Rick Riordan
Série: Percy Jackson
Díl: 5.
Počet stran: 407
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2011/14
Jmenuji se Percy Jackson… Blíží se mé šestnácté
narozeniny. V Táboře polokrevných však nechystáme oslavy, nýbrž výpravu do
války. A místo blahopřání jsem si vyslechl dávné temné proroctví, které mi
všichni tak dlouho tajili. Bitva, která může znamenat konec světa, začne docela
nevinně, když mi přistane na kapotě auta bájný kůň Pegas…
Ukáže se konečně, kdo stojí na straně dobra a kdo se přidal k vládci
temnot? Kdo válku nepřežije a kdo z ní vyjde jako hrdina?
Zápas o zachování civilizace začíná!
Ani jsem se
nenadála a příběh Percyho Jacksona končí pátou knihou - Poslední z bohů.
Nedokážu si představit lepší zakončení skvělé a úspěšné série. Před Percym toho
stojí víc než dřív, na jeho bedrech spočívá těžký úkol. Dokáže spolu s přáteli
porazit titána Krona?
Ani nevím kde
začít, abych se neopakovala. Zápletka pokračuje a postupně se stupňuje, až
vyvrcholí. Ani na okamžik jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Potřebovala jsem
vědět, jak bude všechno pokračovat, a jak to nakonec skončí.
Vše do sebe tak
perfektně zapadalo.
Kniha je propletena
různými zvraty, které doslova vyráží dech. O překvapení nás Rick neošidil ani v
závěrečném díle. V knize jsem neměla skoro s ničím problém. Poslední díl měl
vše, co pro mě kvalitní kniha má mít - zápletka a rozuzlení, vývin postav,
pobavení, prožitek.
Celý příběh byl
opět obohacen vtipnými hláškami, které knihu hezky okořenily a dodaly jí šmrnc.
Už je celkem
ohrané, jak hlavní hrdinové úspěšně zachraňují svět a nikdo jiný to za ně
nemůže udělat. Přiznám se, že mi to až zas tak nevadí. Mám ráda happy endy, a k
tak oddechové knize jako Percy Jackson, to prostě patří.
Do pětice se budu
opakovat, že nápad spojení starého s moderním je úžasný. To, jak Rick
zakomponoval řecké bohy do Ameriky, bylo skvělé a kupodivu to na mě působilo
přirozeně. Jako kdyby to tak opravdu mělo být.
Hlavní postavy od
prvního dílu ušly dlouhou cestu, která je změnila. Posunuly se dál a vyvinuly
se. Největší posun jsem cítila u Percyho. V prvním díle byl takové neomalené a
zmatené kuře. Neomalenost mu sice zůstala, ale vyzrál a už si dokázal poradit. Uměl
vymyslet plán, posunout se dopředu a neztroskotat na jednom místě. Byl
samostatnější a dokázal tak hezky fungovat. Nejvíc se mi na tomto stylu
charakteru líbilo, že nelitoval sám sebe a situace, ve kterých se octl. Když
něco chtěl, tak to prostě řekl na plnou pusu. Nebál se toho. Však to znáte -
líná pusa, holé neštěstí. Percy mě v závěrečném díle potěšil asi nejvíc z celé
série.
Menší posun jsem
zaznamenala u Annabeth. Podepsalo se na ní to trápení kvůli Lukovi. Jako by tím
trochu zestárla, zesmutněla. Oceňuji na ní bystrost, silnou vůli a inteligenci.
V některých momentech mi přišla zahořklá a lehce protivná. Vše z ní opadlo, až
bylo po všem, a já z ní opět cítila tu starou super Annabeth.
Grover se po
většinu knihy opět nevyskytoval, což mi přišlo k chuti. Ano, pořád si o něm
myslím, že je příživník a není moc schopný. I jeho přítelkyně Juniper mi přišla
nesympatická. Asi jeden pro druhého stvořeni.
"Myslel jsem na May Castellanovou, jak sama v
kuchyni peče sušenky a chystá sendviče pro syna, který se už nikdy nevrátí
domů."
Mrzí mě, jak rychle
Percy utekl. Zakončení této, pro mě úžasné série, bylo opravdu bravurní. Dobrou
zprávou je, že Rick opět nechal otevřený konec. Není to však Percy, ale Bohové
Olympu, volné pokračování Percyho Jacksona, které mi umožní vrátit se do tábora
polokrevných, kde jsem si to tak oblíbila.
Celou sérii vřele
doporučuji a nejen jako oddechové čtení, ale sérii, která vás rozesměje, potěší
a uklidní.
Žádné komentáře:
Okomentovat